Moldavsko, Moldávie, Moldavská republika, Besarábie - všechny tyto názvy označují území mezi Dněstrem a Prutem. Jaký je mezi nimi rozdíl? Jak spolu žijí básníci Eminescu a Puškin? Kde se u jednoho stolu pije rumunská cuika i ruská vodka? Může latinka s azbukou existovat nerušeně vedle sebe? To vše se dočtete v našem průvodci.

Moldavská republika leží na švu někdejšího sovětského impéria a Evropy. Moldavsko má stejně blízko k Rumunsku i k Moskvě. Na jednom místě se tu tedy potkává ruský a rumunský živel. Tato kombinace může fungovat jako výbušná směs.

Co je a co není MoldavskÁ REPUBLIKA?

Moldavsko je jednou z historických zemí Rumunska. Mocenské choutky velkého souseda ale připoutaly východní část Moldavska k Rusku a později k Sovětskému svazu. Západní část Moldavska je stále součástí Rumunska. Pro oblast Moldavské republiky historici užívají také označení Besarábie.

23. srpna 1939 německý ministr zahraničí Joachim von Ribbentrop a jeho sovětský kolega Vjačeslav Molotov podepsali pakt, kterým si Berlín a Moskva rozdělily sféry vlivu v Evropě. Východní Moldavsko a severní Bukovina (dnes na Ukrajině) se staly součástí SSSR.

Moldavská sovětská socialistická republika byla jednou z patnácti svazových republik. Pod vlivem ruštiny se jí i u nás zjednodušeně říkalo Moldávie. Toto označení se vžilo, takže se s ním můžeme běžně setkat také dnes.

Státní nezávislost Moldavská republika vyhlásila v roce 1991.

Besarábie ztratila čtvrtinu území

Současná Moldavská republika se rozkládá na 33 700 km². To je o čtvrtinu méně, než Besarábie měla v roce 1939. Stalin tušil, že by mohlo dojít k odtržení Moldavska od Sovětského svazu, případně ke spojení Moldavska s Rumunskem. Pro takový případ pojistil Ukrajině strategický přístup k Dunajské deltě a k Ostrovu hadů, na kterém SSSR vybudoval vojenskou základnu.

Spolu s odstoupením jižních částí Moldavska Ukrajině došlo k národnostním čistkám. Na 25 tisíc Rumunů z měst Izmail a Bilhorod Dnistrovskij bylo deportováno na Sibiř.

Vnitrosovětskými škatulaty Besarábie přišla také o přístup k moři. Navíc dostala danajský dar v podobě pruhu území na levém břehu Dněstru, který od roku 1924 náležel k Moldavské autonomní sovětské socialistické republice. Ta tvořila součást sovětské Ukrajiny.

Levý břeh Dněstru dnes nedává spát moldavské vládě. V roce 1990 byla na tomto území  vyhlášena Podněsterská moldavská republika, kterou neuznává ani oficiální moldavská vláda, ani zbytek světa (kromě několika podobně neuznaných republik).

MOLDAVSKO DOSTALO JMÉNO PODLE...

Teorií o původu toponyma Moldavsko je řada. K těm půvabnějším patří legenda o fence Moldě, která pomohla panovníkovi Dragošovi při lovu zubra (Jeho hlavu najdeme na historickém erbu Moldavska.). Sama však za to zaplatila životem. Utopila se v řece, kterou Dragoš z vděčnosti pojmenoval podle oblíbené fenky - Moldova (Moldina řeka). Jménem řeky se prý později začalo říkat celé zemi.

Jako pravděpodobnější se jeví teorie, že Moldavsko je relikt dvou starých dáckých slov molta (mnoho) a dava (pevnost).

Existuje moldavština?

V roce 1993 se obyvatelé Moldavské republiky vydali k referendu, aby odmítli znovusjednocení s Rumunskem. To se přesto ke svému bývalému území chová mateřsky. Moldavané můžou zažádat o rumunské občanství, což také 40 procent z nich udělalo.

Klín mezi Moldavsko a Rumunsko vsadilo přijetí Rumunska do Evropské unie. Moldavané dnes pro cestu do Rumunska potřebují víza.

Moldavané mluví rumunsky. Moldavská republika se od svého vzniku snaží o posílení národní svébytnosti, a tak se rumunštině v Besarábii z politických důvodů říká moldavština. Nic naplat, že se moldavština rumunštině podobá jako jednovaječné dvojče a že moldavská i rumunská akademie věd vydala odborný posudek, podle kterého moldavština je pravá, nefalšovaná rumunština.

V moldavské rumunštině se objevuje jen více slov z ruštiny a výslovnost má někdy zvláštní, trochu slovanský nádech. Stejný vliv má ale i rumunština na místní ruštinu.

Rumunština i tzv. moldavština se píšou latinkou. V carských a sovětských dobách se ale pro rumunštinu na území Besarábie používala azbuka. Stejný osud měly i některé další svazové jazyky. Dnes se azbuka drží rumunštiny jen v Podněsterské republice.

Mluví Moldavané jen rumunsky?

V Moldavsku žijí 4 miliony lidí (podle sčítání lidu v roce 2004). Naprostá většina obyvatel (98.5 procenta) se hlásí k pravoslaví, čemuž odpovídají také státní svátky. Zbývající 1.5 procenta vyznává židovskou víru. Přes pětinu lidí (21 procent) pracuje v zemědělství. (V České republice jsou to 4 procenta.) Průměrný plat v Moldavské republice v roce 2006 představoval necelých 2800 Kč.

Několik desítek let v rámci Sovětského svazu a vysoký podíl slovanského obyvatelstva naznačuje, že v Moldavské republice může být silná v kramflecích nejen rumunština, ale také někdejší úřední jazyk – ruština, a to hlavně ve velkých městech. Turista, který se pyšní jen pozůstatky povinné ruštiny, se tedy nemusí bát vyjet do Moldavské republiky.

V praxi to vypadá tak, že nikdy netušíte, jestli vás prodavač v obchodě pozdraví rumunsky, nebo rusky. Moldavané zpravidla ovládají oba jazyky (přes 80 procent z nich). Plynule přecházejí z jednoho jazyka do druhého. Často se vám stane, že číšník s vámi bude celou dobu mluvit rusky, ale konečnou cenu vychrlí rumunsky. A naopak.

V jihovýchodní části Moldavské republiky se rozprostírá autonomní oblast Gagauzie, která se od poloviny devadesátých let těší částečné nezávislosti na kišiněvské vládě. Gagauzii obývá malý národ turkitského původu. Jeho jazyk se velmi podobá turečtině. V dobách Sovětského svazu se také psal azbukou, zatímco dnes používá latinku. Turecko na své bratry nezapomíná a tu a tam posílá finanční injekce do gagauzského rozpočtu. Gagauzové tvoří 3.5 procenta obyvatel Moldavska.

V Moldavské republice žije také česká menšina. K české národnosti se tu hlásí kolem 500 lidí. Některé české cestovní kanceláře dokonce nabízejí zájezd do Moldavské republiky se zastávkou v jediné české vesnici Huluboaia (Holubinka, příp. Novohrad), nedaleko Cahulu.